lišta02
leve rožek02 prave rožek 204

          hlavníbudova     



budova muzea

nám. T. G. Masaryka 2
796 01 Prostějov
tel. 582 344 990

vstupné

carka

otevírací doba
denně mimo pondělí:
9.30 - 12.00 a 13.00 - 17.00

Objekt  muzeum (nám. T. G. Masaryka 2)
expozice přízemí
30 Kč
snížené (děti od 6 do 15 let, studenti, důchodci a invalidé po předložení průkazu)
15 Kč
výstava Emil Filla 90 Kč
snížené 50 Kč
celé muzeum 120 Kč
snížené 60 Kč
děti do 6 let, držitelé průkazů AMG, ICOMOS, NPÚ, Zväz muzeí na Slovensku, Olomouc region card
zdarma
Okruh (nám. T. G. Masaryka a Špalíček")
Špalíček + Emil Filla 120 Kč
snížené 60 Kč
Špalíček + celé muzeum 140 Kč
snížené 70 Kč
Špalíček + muzeum přízemí 50 Kč
snížené 25 Kč

Přijímáme poukázky SODEXO (Flexi Pass, Relax Pass, Fokus Pass, Dárkový Pass).

budova nemá bezbariérový přístup
Fotografování a filmování v celém objektu zakázáno, výjimky povoluje ředitel organizace






Z historie muzea

;

Skromné začátky aneb v jedné místnosti ve dvoře

     
     Počátky prostějovského muzejnictví jsou spojeny s činností místního spolku  Průmyslové jednoty, založené v roce 1883. Jejím cílem bylo kromě oživení řemesel a živností také shromažďování předmětů pro první prostějovské muzeum, které bylo oficiálně otevřeno 14. srpna 1887 v jedné místnosti dvorního traktu Waitova domu na dnešním Žižkově náměstí č. 13.


waituvdum02

Muzeum v zámku

     

      V roce 1893 se konala v Prostějově národopisná výstava, která měla zmapovat hospodářský rozkvět prostějovského okresu. Pořadatelům se podařilo shromáždit velké množství předmětů, které se staly základem muzejních sbírek. Sběratelská aktivita sblížila výbor národopisné výstavy s Průmyslovou jednotou a vznikla Muzejní a průmyslová jednota. Již 25. května 1894 otevřela jednota v prostorách prostějovského zámku (dnešní Pernštýnské náměstí) nové národopisné, archeologické a průmyslové muzeum.
     Řada osobností spojená s počátky budování prostějovského muzea aktivně působila i ve slavném Klubu přírodovědeckém, který vznikl v roce 1898. K nejvýraznějším osobnostem patřili V. Spitzner, V. Zoufal, F. Faktor, A. Gottwald a řada dalších.

zameknew04 zamekold203 zamekold103


Přesun muzea do bývalé radnice


      Narůstající objem sbírek a problémy s jejich uložením, instalací a evidencí vedly po deseti letech  k jednání s městskou radou o převzetí muzea do správy města Prostějova. Muzeum bylo řízeno kuratoriem, složeným ze zástupců města a  Muzejní a průmyslové jednoty. Oficiální název nové městské instituce zněl Národopisné a průmyslové museum města Prostějova a Hané. Pro umístění muzea, které bylo oficiálně otevřeno 17. září 1905, byla vybrána budova bývalé renesanční radnice na dnešním náměstí TGM, kde je muzeum dosud. Expozice představily sbírky archeologické, geologické, národopisné a numismatické a také umělecké a cechovní památky.



his 6
his 703
his 8


     První profesionální pracovník muzea

      I. světová válka činnost muzea utlumila. Někteří pracovníci odešli na frontu, jiní se museli starat o obživu. Muzeum bylo pro veřejnost uzavřeno. Otevřelo se až po rekonstrukci budovy i jednotlivých expozic 9. září 1923. V roce 1924 byl založen Muzejní spolek, sdružující zájemce o muzejní a vlastivědnou práci, kteří se měli podílet i na zpracovávání sbí- rek. Práce laiků a externích spolupracovníků však nebyla z hlediska potřeb muzea ideální. Kvalitativní zlom v činnosti muzea nastal teprve v souvislosti s osobou prostějovského historika a archiváře PhDr. Jana Kűhndela. Roku 1928 se stal prvním profesionálním pracovníkem prostějovského muzea a od 1. září 1929 působil jako ředitel městského archivu a muzea. Díky jeho úsilí se podařilo reinstalovat starší a vybudovat nové expozice a také odborně zpracovat jednotlivé sbírkové skupiny. V letech 1924–1948 bylo vydáno osmnáct Ročenek Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané. Muzeum pod vedením J. Kűhndela získalo vedoucí roli v oblasti odborné ediční činnosti a stalo se centrem historické a vlastivědné aktivity v regionu.
     Rozkvět muzea v té době lze přiblížit výpisem expozicí, které existovaly v roce 1931: lapidárium, prehistorické sbírky, památník osvobození, zemědělské oddělení, fajánse, porcelán a sklo, hanácký národopis, sbírka obrazů a dřevořezeb, průmyslové oddělení (včetně církevního a numismatického) městské památky prostějovské, měšťanský pokoj z poč. 19. stol., hanácká jizba.
     Významným oceněním pro prostějovské muzejnictví byl 19. sjezd Svazu československých museí, který se zde konal v červenci roku 1938. Během II. světové války byla činnost muzea ochromena, nejcennější předměty ze sbírek byly ukryty mimo Prostějov.



Oi826_25 Oi826_07
J. Kühndel a J. Böhm během sjezdu účastníci sjezdu na Starém Hradisku
Oi826_2302
účastníci sjezdu v Čechách pod Kosířem



Vývoj muzea po roce 1945
   
      Po osvobození republiky se muzejní exponáty vrátily zpět do muzea a město Prostějov jako první na Moravě slavnostně zpřístupnilo sbírky již 26. srpna 1945. K městskému muzeu bylo připojeno dosud samostatné Muzeum dr. Ondřeje Přikryla, otevřené v roce 1934 v prostějovském zámku. V roce 1954 přešly muzeum a archiv do správy Okresního národního výboru v Prostějově a jeho název se změnil na Okresní vlastivědné muzeum. Od 1. 1. 1955 pak došlo k definitivnímu oddělení obou institucí pod názvy Okresní vlastivědné muzeum a Okresní archiv.
     Přestože přírodovědná práce na Prostějovsku měla již dlouholetou tradici díky Klubu přírodovědeckému, přímo s muzeem byla spojena až od roku 1955, kdy vznikl Přírodovědný kroužek. V jeho čele stál ing. Vladimír Souček, okresní konzervátor Státní památkové péče a ochrany přírody.
     Muzeum provozuje od roku 1957 Pamětní síň Josefa Mánesa v zámku v Čechách pod Kosířem a také Památník Petra Bezruče, který vznikl v „červeném domku“ v Kostelci na Hané roku 1962



   





soucek


ing. V. Souček






Muzeum od 70. let 20. století do dneška
      
Koncem 60. a v 70. letech převzaly muzeum a archiv sbírky Krajinského muzea v Plumlově, které vzniklo roku 1945 zásluhou tamějších vlastivědných pracovníků v čele s Josefem Blektou. Od 1. 1. 1976 neslo muzeum název Muzeum Prostějovska v Prostějově. V roce 1976 přešla do správy muzea sbírka obrazů Umělecké galerie města Prostějova, která existovala v zadním traktu nové prostějovské radnice v letech 1939–1941. V období 1968–2002 využívalo muzeum výstavní síň v přízemí prostějovského zámku.

     V letech 1963–1973 byla v muzeu obnovena ediční činnost vydáváním  časopisu Zprávy Vlastivědného muzea v Prostějově, na který od roku 1981 navázal Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově. Od roku 1998 vydává muzeum nový přírodovědný časopis pod názvem Přírodovědné studie Muzea Prostějovska.
     Kancelářské prostory v domě na náměstí T. G. Masaryka č. 2 prošly v letech 1988–1991 rekonstrukcí. V letech 1998–1999 byly provedeny zásadní opravy elektroinstalací, vytápění a zabezpečení ve výstavních sálech muzea. V roce 1994 získalo muzeum dvě budovy bývalého židovské ghetta v ulici Uprkova 18 a Hradební 23. Po rozsáhlé rekonstrukci zde byly pod názvem Špalíček zpřístupněny nové moderní výstavní prostory.
     Od 1. 1. 2003 je Muzeum Prostějovska v Prostějově příspěvkovou organizací Olomouckého kraje

   
his 902     
his 1002