První
profesionální pracovník muzea
I. světová válka činnost
muzea utlumila.
Někteří pracovníci odešli na frontu,
jiní
se museli starat o obživu. Muzeum bylo pro veřejnost uzavřeno. Otevřelo
se až po rekonstrukci budovy i jednotlivých expozic 9.
září 1923. V roce 1924 byl
založen Muzejní spolek, sdružující
zájemce o muzejní a vlastivědnou
práci,
kteří se měli podílet i na
zpracovávání sbírek.
Práce laiků a
externích spolupracovníků však nebyla
z hlediska potřeb muzea ideální.
Kvalitativní
zlom v činnosti muzea nastal teprve v souvislosti
s osobou prostějovského historika a
archiváře PhDr. Jana Kűhndela. Roku
1928 se stal prvním
profesionálním pracovníkem prostějovského
muzea a od 1. září 1929 působil jako ředitel
městského archivu a muzea. Díky jeho
úsilí
se podařilo reinstalovat starší a vybudovat
nové
expozice a také odborně zpracovat jednotlivé
sbírkové skupiny. V letech 1924–1948
bylo
vydáno osmnáct Ročenek
Národopisného a průmyslového musea
města Prostějova a Hané.
Muzeum pod vedením J. Kűhndela získalo
vedoucí
roli v oblasti odborné ediční činnosti a
stalo se
centrem historické a vlastivědné aktivity
v regionu.
Rozkvět muzea v té
době lze
přiblížit výpisem expozicí,
které
existovaly v roce 1931: lapidárium,
prehistorické
sbírky, památník
osvobození,
zemědělské oddělení, fajánse,
porcelán a
sklo, hanácký národopis,
sbírka obrazů a
dřevořezeb, průmyslové oddělení (včetně
církevního a numismatického)
městské
památky prostějovské,
měšťanský pokoj
z poč. 19. stol., hanácká jizba.
Významným
oceněním pro
prostějovské muzejnictví byl 19. sjezd Svazu
československých museí, který se zde
konal
v červenci roku 1938. Během II. světové
války byla
činnost muzea ochromena, nejcennější předměty ze
sbírek byly ukryty mimo Prostějov.
|