Hlavní budova

lišta02

hlavníbudova

budova muzea


	nám. T. G. Masaryka 2 796 01 Prostějov tel. 582 344 990

	vstupné


	otevírací doba denně mimo pondělí: 9.30 - 12.00 a 13.00 - 17.00

Objekt MGP - hlavní budova (nám. T. G. Masaryka 2)

stálé expozice
plné	20 Kč
snížené (děti od 6 do 15 let, studenti, důchodci a invalidé po předložení průkazu)	10 Kč
hromadné školní návštěvy	20 Kč
výstava Okno do mé duše
plné	40 Kč
snížené (děti od 6 do 15 let, studenti, důchodci a invalidé po předložení průkazu)	20 Kč
hromadné školní návštěvy	20 Kč
děti do 6 let, držitelé průkazů AMG, ICOMOS, NPÚ,Zväz muzeí na Slovensku, Olomouc region card - do všech prostor	zdarma
stálé expozice a výstavy (vše)
plné	50 Kč
snížené (děti od 6 do 15 let, studenti, důchodci a invalidé po předložení průkazu)	25 Kč
hromadné školní návštěvy	25 Kč
Okruh (nám. T. G. Masaryka - celá budova a Špalíček")
plné	60 Kč
snížené (děti od 6 do 15 let, hromadné školní návštěvy, studenti, důchodci a invalidé po předložení průkazu)	30 Kč
hromadné školní návštěvy	25 Kč
Senior pas a Rodinný pas - 20 proc. sleva

Přijímáme poukázky SODEXO (Flexi Pass, Relax Pass, Fokus Pass, Dárkový Pass).
budova nemá bezbariérový přístup
Fotografování a filmování v celém objektu zakázáno, výjimky povoluje ředitel organizace



		Z historie muzea

;

Skromné začátky aneb v jedné místnosti ve dvoře

Počátky prostějovského muzejnictví jsou spojeny s činností místního spolku Průmyslové jednoty, založené v roce 1883. Jejím cílem bylo kromě oživení řemesel a živností také shromažďování předmětů pro první prostějovské muzeum, které bylo oficiálně otevřeno 14. srpna 1887 v jedné místnosti dvorního traktu Waitova domu na dnešním Žižkově náměstí č. 13.

waituvdum02

Muzeum v zámku

V roce 1893 se konala v Prostějově národopisná výstava, která měla zmapovat hospodářský rozkvět prostějovského okresu. Pořadatelům se podařilo shromáždit velké množství předmětů, které se staly základem muzejních sbírek. Sběratelská aktivita sblížila výbor národopisné výstavy s Průmyslovou jednotou a vznikla Muzejní a průmyslová jednota. Již 25. května 1894 otevřela jednota v prostorách prostějovského zámku (dnešní Pernštýnské náměstí) nové národopisné, archeologické a průmyslové muzeum.
Řada osobností spojená s počátky budování prostějovského muzea aktivně působila i ve slavném Klubu přírodovědeckém, který vznikl v roce 1898. K nejvýraznějším osobnostem patřili V. Spitzner, V. Zoufal, F. Faktor, A. Gottwald a řada dalších.

Přesun muzea do bývalé radnice

Narůstající objem sbírek a problémy s jejich uložením, instalací a evidencí vedly po deseti letech k jednání s městskou radou o převzetí muzea do správy města Prostějova. Muzeum bylo řízeno kuratoriem, složeným ze zástupců města a Muzejní a průmyslové jednoty. Oficiální název nové městské instituce zněl Národopisné a průmyslové museum města Prostějova a Hané. Pro umístění muzea, které bylo oficiálně otevřeno 17. září 1905, byla vybrána budova bývalé renesanční radnice na dnešním náměstí TGM, kde je muzeum dosud. Expozice představily sbírky archeologické, geologické, národopisné a numismatické a také umělecké a cechovní památky.

his 6

his 703

his 8

První profesionální pracovník muzea

I. světová válka činnost muzea utlumila. Někteří pracovníci odešli na frontu, jiní se museli starat o obživu. Muzeum bylo pro veřejnost uzavřeno. Otevřelo se až po rekonstrukci budovy i jednotlivých expozic 9. září 1923. V roce 1924 byl založen Muzejní spolek, sdružující zájemce o muzejní a vlastivědnou práci, kteří se měli podílet i na zpracovávání sbírek. Práce laiků a externích spolupracovníků však nebyla z hlediska potřeb muzea ideální. Kvalitativní zlom v činnosti muzea nastal teprve v souvislosti s osobou prostějovského historika a archiváře PhDr. Jana Kűhndela. Roku 1928 se stal prvním profesionálním pracovníkem prostějovského muzea a od 1. září 1929 působil jako ředitel městského archivu a muzea. Díky jeho úsilí se podařilo reinstalovat starší a vybudovat nové expozice a také odborně zpracovat jednotlivé sbírkové skupiny. V letech 1924–1948 bylo vydáno osmnáct Ročenek Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané. Muzeum pod vedením J. Kűhndela získalo vedoucí roli v oblasti odborné ediční činnosti a stalo se centrem historické a vlastivědné aktivity v regionu.
Rozkvět muzea v té době lze přiblížit výpisem expozicí, které existovaly v roce 1931: lapidárium, prehistorické sbírky, památník osvobození, zemědělské oddělení, fajánse, porcelán a sklo, hanácký národopis, sbírka obrazů a dřevořezeb, průmyslové oddělení (včetně církevního a numismatického) městské památky prostějovské, měšťanský pokoj z poč. 19. stol., hanácká jizba.
Významným oceněním pro prostějovské muzejnictví byl 19. sjezd Svazu československých museí, který se zde konal v červenci roku 1938. Během II. světové války byla činnost muzea ochromena, nejcennější předměty ze sbírek byly ukryty mimo Prostějov.



	J. Kühndel a J. Böhm během sjezdu		účastníci sjezdu na Starém Hradisku


	účastníci sjezdu v Čechách pod Kosířem

Vývoj muzea po roce 1945

Po osvobození republiky se muzejní exponáty vrátily zpět do muzea a město Prostějov jako první na Moravě slavnostně zpřístupnilo sbírky již 26. srpna 1945. K městskému muzeu bylo připojeno dosud samostatné Muzeum dr. Ondřeje Přikryla, otevřené v roce 1934 v prostějovském zámku. V roce 1954 přešly muzeum a archiv do správy Okresního národního výboru v Prostějově a jeho název se změnil na Okresní vlastivědné muzeum. Od 1. 1. 1955 pak došlo k definitivnímu oddělení obou institucí pod názvy Okresní vlastivědné muzeum a Okresní archiv.
Přestože přírodovědná práce na Prostějovsku měla již dlouholetou tradici díky Klubu přírodovědeckému, přímo s muzeem byla spojena až od roku 1955, kdy vznikl Přírodovědný kroužek. V jeho čele stál ing. Vladimír Souček, okresní konzervátor Státní památkové péče a ochrany přírody.
Muzeum provozuje od roku 1957 Pamětní síň Josefa Mánesa v zámku v Čechách pod Kosířem a také Památník Petra Bezruče, který vznikl v „červeném domku“ v Kostelci na Hané roku 1962

soucek

ing. V. Souček

Muzeum od 70. let 20. století do dneška

Koncem 60. a v 70. letech převzaly muzeum a archiv sbírky Krajinského muzea v Plumlově, které vzniklo roku 1945 zásluhou tamějších vlastivědných pracovníků v čele s Josefem Blektou. Od 1. 1. 1976 neslo muzeum název Muzeum Prostějovska v Prostějově. V roce 1976 přešla do správy muzea sbírka obrazů Umělecké galerie města Prostějova, která existovala v zadním traktu nové prostějovské radnice v letech 1939–1941. V období 1968–2002 využívalo muzeum výstavní síň v přízemí prostějovského zámku.
   V letech 1963–1973 byla v muzeu obnovena ediční činnost vydáváním časopisu Zprávy Vlastivědného muzea v Prostějově, na který od roku 1981 navázal Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově. Od roku 1998 vydává muzeum nový přírodovědný časopis pod názvem Přírodovědné studie Muzea Prostějovska.
   Kancelářské prostory v domě na náměstí T. G. Masaryka č. 2 prošly v letech 1988–1991 rekonstrukcí. V letech 1998–1999 byly provedeny zásadní opravy elektroinstalací, vytápění a zabezpečení ve výstavních sálech muzea. V roce 1994 získalo muzeum dvě budovy bývalého židovské ghetta v ulici Uprkova 18 a Hradební 23. Po rozsáhlé rekonstrukci zde byly pod názvem Špalíček zpřístupněny nové moderní výstavní prostory.
    Se zánikem okresů a vznikem krajů na počátku roku 2003 se Muzeum Prostějovska v Prostějově stalo příspěvkovou organizací Olomouckého kraje a v této právní formě přetrvává dosud. V roce 2013 se součástí Muzea Prostějovska stala do té doby samostatná Lidová hvězdárnav Prostějově. V roce 2014 došlo k poslednímu přejmenování na Muzeum a galerie v Prostějově.

his 902

his 1002